Ministerstvo nejvyššího štěstí vás pohltí

Po úspěšném románu Bůh maličkostí u nás vychází další autorčina kniha Ministerstvo nejvyššího štěstí, kterou napsala až po osmnácti letech od své prvotiny. Podmanivá, poetická a bouřlivá - tak by se kniha dala popsat několika slovy. 



Ministerstvo nejvyššího štěstí je literární fikce, která v sobě kloubí jak prózu v mnoha formách, tak i dopisy, poezii, podnětné dialogy i odborný výklad dle autorčiných znalostí, které podává nevtíravým, ale silně působícím stylem. Vypráví o lidské síle překonat útrapy, touze po svobodě a pomstě, i o snaze nalézt svoje pravé místo. 

Kniha mapuje dvě hlavní postavy - spanilou Tiló a Andžuma, někdejšího Aftába. Jeho příběhem kniha začíná a pomalu nás provádí jeho životem. Stane se z něho hijra, člověk, který není mužem ani ženou. V Indii se říká, že tito lidé mají neskutečné štěstí, což je však během jeho raného života nejdále od pravdy, jak jen to jde. Setkáváme se také s celou řadou postav, neméně důležitých, přestože tvoří jen nepatrnou linku příběhu. Jeho konec spojuje životy všech lidí, díky čemuž konečně pochopíme celý smysl knihy.

Mluvíme o poměrně obtížné knize. Působí na vás intelektuálně, a tím tak trochu postrádá osobnost, něco, co by vám pomohlo vnímat ji jako lidskou duši. Již od prvních řádků se četla složitě a často jsem tomu nerozuměla. Autorka ale využívá zajímavá metaforická pojmenování, která ozvláštňují text.

Kniha zkoumá minulost i přítomnost mnoha postav. Trochu se zdá, jako by se jednalo spíše o nějakou povídkou knihu, než o souvislý román pojednávající o určité problematice. Velmi často se pohybuje na hranici s duchovními anekdotami a dialogy, které se místy zdají býti dosti dlouhé. Člověk u nich má ale pocit, že se ocitl v jakési dimenzi, která dává vyniknout vašemu vnitřnímu já, a po dané chvíli dokážete přemýšlet o věcech, které se předtím zdály tak složité a nelogické. Všechno má svůj smysl, i když ho prve jen horko těžko hledáte. Mezi řádky se zkrátka skrývá něco ojedinělého, poeticky sladkého a za srdce beroucího. Za slovy se skrývá zapomenuté utrpení i neštěstí. 

Ačkoliv má kniha velmi zvláštní složení a mnohdy si lámete hlavu nad jejími myšlenkami, zapůsobí na vás svou ojedinělostí a vřelostí. Autorka umí mocně zaujmout čtenáře, jeho pozornost udrží po celou dobu čtení, přestože se chvílemi může zdát, že jste naprosto zmateni. Vypráví okouzlující příběhy o nelehké době v Indii, do hustých odstavců vsouvá poezii a podnětné myšlenky. Bezesporu se jedná o jednu z nejsložitějších, ale i nejzajímavějších knih, co jsem kdy četla. 


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji 
Knihu můžete zakoupit zde.








0 komentářů

Děkuji za pár písmenek!